Byli jsme v kolébce dračích lodí! Česká posádka bojovala v čínské Šanghaji na 5. mistrovství světa dračích lodí. Domů se vrátila jako jediná výprava s medailovým umístěním na všech tratích. S vítězstvím na 2000 m a bronzem na 200, 500 i 1000 m, se stala nejúspěšnější evropskou posádkou, lepší byla pouze Kanada. Jaké to v Číně bylo? Posuďte sami.

Letěli jsme přes Kodaň. I s čekáním něco kolem 20 hodin. Vše proběhlo bez větších problémů. Detail, jako ztracené letenky i na let zpátky už cestou tam, jsme hravě vyřešili a i letušky s SAS musely být s naší přítomností na palubě letounu spokojeny. Kdo by tušil, že Boban umí tak krásně zpívat a k tomu hrát na kytaru jako vlk z Jen počkej? V Šanghaji nás na letišti čekali delegáti organizátora, kteří nás předali dvěma studentkám. Sympatické dívky nás usadili do autobusu a jelo se. Šanghaj je se svými 16 milióny obyvatel trochu větší město a tak cesta z letiště trvala autobusem po 6ti proudé dálnici do místa konání šampionátu zhruba 2 hodiny. A jak tak koukáme vidíme, že na billboardu vítají účastníky MS dračích lodí. A na dalších taky a že jsou tu i prapory s emblémem a maskotem podél dálnice a to zhruba po celých 30 km do místa konání. Čína pojala MS opravdu velkolepě.

Ubytování v čistém hotelu a pak první trénink na kanále! Bylo nutné se seznámit s lodí, která byla odlišná od té, na které se jezdí v Evropě. Oproti 12,5m byla dlouhá 15,5m, celodřevěná a vážila dvojnásobně, tj. 500kg. Díky tomu zde bylo více místa mezi příčkami a tak jsme se mohli pohodlněji natáhnout pro záběr. Na vodě jela rychleji a plynuleji a tak to bylo seznámení příjemné. Díky expresní výrobě jsme měli k dispozici i nová celokarbonová pádla od Ondry Raaba. Dle srovnání s konkurencí jsou zřejmě nelehčí na trhu, což jsme ocenili zejména na 2km. S dresy od Helly Hansena a Reltexu jsme byli připraveni téměř na vše.

Samotné závody začínaly ve čtvrtek a tak jsme se dávali dohromady z dlouhé cesty, trénovali, dospávali časový posun, ale stihli jsme i navštívit alespoň něco z pro nás exotické Číny - velký park s pagodami a čínskou zahradou a centrum Šanghaje s pěší zónou v přístavu a také tržiště. Je to svět kontrastů. Na jedné straně super moderní mrakodrapy, bankovní domy, luxusní obchody, restaurace, bary a vedle polorozbořené chýše, kde se vaří nudle na ulici. Na tržišti lze koupit cokoliv a smlouvání je tady zřejmě národní sport.

Závodilo se v Shanghai Water Center, cca 18,5 min busem od našeho hotelu. Každý tým dostal k dispozici autobus s řidičem na celou dobu šampionátu a tak nebyla přeprava problém. Zvláště když měl náš řidič speciální povolení a místo přednosti v jízdě a zastavení na červenou používal klakson. V Praze bych mu dával s jeho řidičským stylem tak 3 km a pak by ho lapila policejní eskorta. Tady se proplétal mezi auty, bicykly a chodci bravurně. Sportovní areál byl plně vybaven Závodním kanál přes 2 km dlouhý dostatečně široký na 6 drah ještě jeden tréninkový stejných rozměrů sousedil s velikým jezerem Dianshan. Obří obrazovka prozrazovala, že se tady závody opravdu konají. Velké loděnice s posilovnou, bazén, kongresové centrum, ubytovací komplex a třeba i golfové hřiště nás utvrzovali, že organizátoři nic nepodcenili. O kousek dál, za plotem, výcvikové středisko Čínské lidové armády s letadlovou lodí, děly, raketami, zákopy apod., kde každý den pochodovalo cca 10 skupin studentů v maskáčích, aby byli připraveni na nepřítele.

Na dobu závodů měl každý tým k dispozici stan, kde se závodníci převlékali a koncentrovali na závody. Ty začaly rozjížďkami na 1000m. Závodilo se systémem, který známe z kanoistiky i veslování. Rozjížďky, opravné jízdy, semifinále a finálové jízdy. Podařilo se nám postoupit vždy přímo do semifinále, ale potom už to bylo otevřené. Světová špička se srovnává rok od roku a rozdíly mezi jednotlivými posádkami se minimalizují. Každý závod je jedinečný a o postup mezi finálových 6 lodí se musí jet opravdu naplno. Ze dvou semifinálových jízd postupovali vždy první a druhý a potom dva další, celkově nejrychlejší časem z obou jízd. Na kilometru jsme postoupili přímo z 2. místa ale na 200 m jsme v semi dojeli až 4. a čekali na časy druhé jízdy. Nakonec jsme se mohli radovat z postupu, ale s rezervou 0,24 s - to bylo o fous! Na pětistovku jsme nechtěli opakovat stejnou situaci a tak jsme jeli na přímý postup. Bohužel ani tam jsme nebyli do 2.místa a čekali jsme zase na časy. Celé 2. semi však bylo časem pomalejší a tak jsme se do finále dostali. Zkrátka postup nemá nikdo jistý a například medailisti z ME 2004 v Anglii posádky Německa a i Britové se vždy do velkého finále nedostali.

Finálový závod se však začíná od nuly a tak Hanýz s Čápem a zkušenou trenérskou dvojicí připravovali posádku na všechny možné varianty. Zvolili jsme taktiku jet na finiš a získali jsme na všech tratích bronzovou medaili. Spolu s vítězstvím v závodě na 2 km jsme brali kovy v každé disciplíně, což žádná jiná posádka nedosáhla. V pozici nejlepšího evropského týmu jsme zaostali jen za Kanadou, která letos sestavila silnou kanoistickou posádku. Následuje stručné hodnocení jednotlivých disciplín.

1000m
Vše vypadalo velmi nadějně. Ještě 30 před cílem jsme byli ve vedení, ale v závěru nám to tam šoupli USA s Kanadou. Zřejmě nejsmolnější závod, ale oproti loňskému 4. místu jsme se bronzem zlepšili.

2000m
Dobrý start, solidní tempo, žádná chyba na obrátkách a stupňovaný závěr = nejlepší světový čas historie a vítězství. Po zlatu na letošním ME jsme potvrdili pozici nejlepších vytrvalců.

200m
Na to, že jsme postupovali jako poslední, tedy 6. časem do finále, je bronz super! Závody jsou rok od roku vyrovnanější a i Filipíny berou medaili. Na Rusko, Němce nebo Anglii nezbylo nic!

500m
Chtěli jsme víc, ale nestalo se. Jediná medaile pro Rusko. Pro nás třetí bronzová za druhou Kanadou.